Jak to u nás vypadá a jaký je takový běžný den…

To je snad ta nejčastější otázka, která padne, když k nám přijde někdo na návštěvu. Pokusím se to tedy stručně nastínit...

Den u nás začíná v devět hodin, kdy se začínáme scházet. Teď v zimě ale i ta nejčasnější ranní ptáčata občas bojují s budíkem, ale do desáté hodiny jsme ve škole už takřka všichni. Po příchodu se individuálně přivítáme a jdeme dělat to, co nás momentálně táhne… No a tady by mohl můj popis skončit, protože „to, co nás momentálně táhne“ se u nás dělá vlastně pořád... Ale předpokládám, že některé z vás by asi takovéto strohé vysvětlení moc neuspokojilo, proto se pokusím být trochu konkrétnější . Pro lepší představu začnu s vybavením a prostory, které se se svými cca 130m2 dělí na několik místností. Najdete u nás malou kuchyňku, kde se občas odehrávají roztodivné pokusy (se zdravotně nezávadnými látkami, samozřejmě  ) jedlé i nejedlé. Dále zde nejdete místnůstku, která slouží jako jídelna a zároveň jako pracovna pro aktivity, u kterých se potřebujeme tak nějak kultivovaně posadit a mít před sebou rovnou pracovní plochu. Ano, často se stane, že chceme spontánně jednotlivě i hromadně malovat, psát, šít, lepit, či jinak tvořit nebo prostě jen tak s kamarádem probrat život nad svačinou… Takový stůl se prostě hodí vždycky. Vedlejší místnost je vybavena po obvodu postavenými nízkými skříňkami, které obsahují nejrůznější materiály, hry a pomůcky z oblasti češtiny, angličtiny a matematiky. Abychom mohli vytěžit maximum z našich poměrně maličkých prostor, rozhodli jsme se z chodbičky, která rozděluje dvě hlavní místnosti, udělat malou knihovnu a počítačovou místnost (termín počítačová místnost berte tedy s rezervou, protože zatím je vybavena celým jedním počítačem, nicméně věříme, že časem…  ). Následující místnost jsme pracovně nazvali „Tichá“. Je vybavena válecími polštářky a vaky různého druhu, ale také předměty ke zkoumání z oblasti přírodovědných věd. Je zde také piáno (a pár dalších poměrně hlučných hudebních nástrojů), což se s původní tichostí moc neslučuje, ale zatím se nestalo, že bychom se nedokázali domluvit. No, a o tom to přece je . Když už máme tak nějak dost té tiché hry a práce, máme možnost se přesunout do Rušné místnosti, kde vlastně není nic krom koberce, pár polštářů a nějakého sportovního náčiní. Tady se často dějí věci! Máme možnost samozřejmě také vyrazit ven a prozkoumat areál koňské farmy, v níž sídlíme. A tak stavíme v lese bunkry, na písku pyramidy, krmíme kozy a v kalužích provádíme vědomé i nevědomé fyzikální pokusy. Na jaře pozorujeme v rybníce pulce a v létě místo pulců plaveme v rybníce my.

Tak to je prostředí, ve kterém všichni žijeme, zkoumáme a učíme se. Pokud by vás zajímal „režim“ dne nebo něco podobného… to byste u nás hledali marně… Organizačně nabízíme podle zájmu různé kurzy, na které je možné se zapsat a přijít. Aktuálně – vzhledem k věkovému složení spíše mladších školních a předškolních dětí – nabízíme kurz češtiny, kde se věnujeme čtení, vyprávění nebo psaní, dále matematiku, kde společně pronikáme do světa čísel, využíváme různých knížek a pomůcek a také poznáváme základy angličtiny, posloucháme písničky, koukáme na krátká videa a hrajeme hry se slovíčky. Další pravidelný kurz je fyzika, kde provádíme různé pokusy uvnitř i venku a poznáváme fyzikální zákonitosti našeho světa. Tyto kurzy jsou pravidelně, každý jednou týdně, ale nezřídka se stává, že některé děti nemají po kurzu ještě svůj šálek plný a žádají si přídavek. V tu chvíli vědí, že u nás fungují i individuální kurzy, kdy mohou kohokoliv ze skupiny oslovit a domluvit si „soukromou“ lekci. Dále jsme měli před vánoci kurz dramatické výchovy a sbor, jejichž prostřednictvím jsme se připravovali na vánoční vystoupení. Kdoví, třeba přijde doba, kdy o ně bude zase zájem. Kurzy už u nás byly vedeny i samotnými dětmi. Neocenitelná zkušenost pro všechny zúčastněné.

Mohla bych dále pokračovat třeba školní radou, která se schází dvakrát do týdne, a která je naším „zákonodárným orgánem“, kde řešíme záležitosti nejrůznějšího charakteru. Na povídání o ní se můžete těšit v příštím článku.

​Petra Pokorná, leden 2016